Kvalita a struktura školství přímo ovlivňují naši budoucnost. Závisí na nich uplatnění na trhu práce, výše mzdy, ale i to, zda nás bude mít kdo léčit v případě nemoci, zda bude někdo schopen opravit nám pračku.
Pandemie Covid upozornila na řadu problémů, souvisejících se špatnou politikou zaměstnanosti. Například:
- Máme nedostatek lékařů a zdravotních sester. Namísto toho, abychom přilákali ke studiu zdravotnických oborů více mladých lidí, zkrátili vzdělávání všeobecných sester a zjednodušili specializační vzdělávání lékařů, najímáme pracovníky do zdravotnických zařízení ze zahraničí.
- Školský systém je zkostnatělý a práce pedagogů nedostatečně finančně ohodnocená. To se negativně odráží na výuce žáků a studentů. Vzpomeňme si, jak dlouho trvalo školám i řadě pedagogů, než se přizpůsobili novému systému distanční výuky. Namísto toho, abychom se aktivně zabývali reformou školství, varujeme před dopady distanční výuky.
- V zajištění manuální práce nejsme samostatní. Tuzemské firmy často využívají k dělnickým profesím pracovní sílu z Východu, a to kvůli nedostatku Čechů, ochotných takto pracovat, a nižším mzdám. Namísto toho, abychom tento problém řešili vhodnou politikou zaměstnanosti, vyčkáváme na dopady stagnace některých průmyslových odvětví v důsledku omezení cestování.
Šikovný a chytrý národ je zárukou dobré budoucnosti. Češi k tomu mají vynikající vlohy, chybí ale důsledný systém výchovy a vzdělávání.
Na tom, že školský systém vyžaduje reformu, se shodují politici napříč stranami. Nikdo z nich ale dosud nepřišel s takovým opatřením, které vyřeší:
- nedostatek kvalifikovaných absolventů dělnických profesí
- nedostatek absolventů zdravotnických oborů (lékařů a sester)
- nadbytek úředníků
- útlum řemesel
Toho lze dosáhnout celoplošným ozdravením výchovně vzdělávacího procesu v období 2,5 – 15 let vývoje osobností naší mládeže.
ZÁKLADNÍ ŠKOLY
Využívání počítačů nemá být doménou pouze informatiky, ale i běžné výuky ostatních předmětů. Každý šesťák by měl znát základy psaní na stroji všemi deseti. Samozřejmou součástí výuky matematiky a fyziky by mělo být používání excelové tabulky pro výpočty.
Netrapme žáky 2. stupně bez vloh na jazyky další cizí řečí. Tuto výuku nahraďme rozšířením pracovní výchovy. Přizpůsobme ji tak, aby plně odpovídala reálným profesím: zedník, kuchař, zdravotník, opravář, pokrývač, pěstitel, chovatel, instalatér.
Aby naše děti žily srdcem pro potřebné profese, musíme je dlouhodobě a systematicky vést ke společensky potřebným oborům jako průmysl, zemědělství, brannost, zdravotnictví, informatika a další. Tomuto účelu napomohou mimoškolní aktivity, které je třeba organizovat ve spolupráci s významnými firmami.
Právě rodičům je od devadesátých let minulého století podsouváno, že řemeslo „smrdí“. Rozbít tento názorový stereotyp považujeme za nejdůležitější a zároveň velice obtížný úkol. Připravme osvětu, která pomůže zlepšit názor rodičů dětí na kvalifikované dělnické profese.
- Množství středních škol a charakter tam vyučovaných předmětů regulujme „neviditelnou rukou trhu práce“.
Nynější podmínky umožňují zřizovatelům každoročně otevírat libovolné počty tříd a oborů, které cílí na studenty svým aktuálně módním trendem a jednoduchostí studia. Střední školství musí formovat „neviditelná ruka potřeb trhu práce“. Ve spolupráci s Českým statistickým úřadem, státní správou a s regionálními firmami stanovme počet přijímaných žáků určitého oboru v daném roce v příslušném regionu.
Školství musí připravovat mladou generaci na plnohodnotné uplatnění na domácím pracovním trhu. Pokusme se za účasti průmyslových a zemědělských podniků a dalších producentů v regionech vypsat granty, na základě kterých bude podpořena tvorba vzorových osnov základních a středních škol pro výuku praktických dovedností a teoretických znalostí a jejich zavedení do školních vzdělávacích plánů.
Přistupujme k žákům „Takticky didakticky“
S některými aktivitami na podporu výchovně vzdělávacích aktivit a reformy školství lze takřka ihned začít na regionální úrovni. Pomoci může projekt „Takticky didakticky“, který jsem v této souvislosti připravila. Jeho součástí jsou například mimoškolní zájmová činnost a osvětová kampaň.
Kampaň (zejména internetová, zaměřená na sociální média), která pomůže zlepšit názor rodičů dětí na kvalifikované dělnické profese. Podstatou kampaně bude prezentace videí, fotografií, textů a grafiky, propagujících jak konkrétní povolání, tak i jeho studium. Důraz přitom bude kladen na pozitiva manuálních profesí: například nadprůměrné platové ohodnocení a perspektivní uplatnění na trhu práce.
Po škole hravě spočívá v organizaci zájmových kroužků se zaměřením na společensky potřebné obory. Tuto aktivitu lze realizovat v krajích, kde je reálná součinnost soukromých firem a politické reprezentace na vybudování mimoškolní struktury volnočasových aktivit pro děti školního věku. Systém těchto aktivit lze ale zajistit i bez této pomoci, nebo pouze se zapojením soukromého sektoru, který má zájem na výchově a vzdělání svých budoucích zaměstnanců. Díky kroužkům si žáci vybudují pozitivní vztah k budoucímu oboru.
Zájem dětí o účast v těchto kroužcích (resp. zájmu rodičů dětí) podpoří celokrajská soutěž v praktických dovednostech žáků základních škol. Odměňovací systém bude natolik lákavý pro celé rodiny, aby motivoval jak děti, tak rodiče.
Příklady tematicky zaměřených kroužků:
Po škole hravě truhlářem (kroužek zaměřený na práci se dřevem, konstruktérství)
Po škole hravě sestřičkou (kroužek zaměřený na zdravovědu)
Po škole hravě zemědělcem (kroužek zaměřený na pěstování plodin, zvířata, přírodu)
Po škole hravě opravářem (kroužek zaměřený na techniku)
Po škole hravě kuchařem (kroužek vaření a pečení)
Po škole hravě elektrikářem (elektrotechnický kroužek)
Po škole hravě ajťákem (počítačový kroužek)
Projekt na podporu výuky matematiky a logiky, jehož cílem bude výchova techniků. Jeho součástí bude osvětová marketingová kampaň upozorňující na důležitost technického vzdělání a myšlení pro naši společnost. A dále zájmový kroužek „Po škole hravě technikem“, zaměřený na zábavnou formu matematiky a logiky. Technické vzdělávání je 30 let značně opomíjeno, což vede k nedostatku absolventů technických oborů.
Projekt podporující doplnění výuky ZŠ a SŠ o novou podobu branné výchovy. Jeho podstatou je opět marketingová kampaň, zdůrazňující důležitost řešení krizových situací, a začlenění do mimoškolního systému zájmových kroužků. Smyslem této aktivity je naučit mládež správně jednat v krizových situacích a budovat v nich vztah ke své zemi. Její součástí jsou například znalosti první pomoci, dopravní výchova, pravidla pro přežití v přírodě, základy sebeobrany, pohyb v neznámém prostředí apod.
Kompletní verze projektu – zde:
TAKTICKY DIDAKTICKY
projekt na podporu obrody výchovy a vzdělávání
Analýza současného stavu
Kvalita a struktura školství přímo ovlivňují naši budoucnost. Závisí na nich uplatnění na trhu práce, výše mzdy, ale i to, zda nás bude mít kdo léčit v případě nemoci, zda bude někdo schopen opravit nám pračku. V tomto ohledu je potřeba upravit nabídku středních škol v kraji a zároveň vytvořit systém mimoškolního vzdělávání, který bude napomáhat budovat v dětech už od útlého věku vztah k některým oborům. Šikovný a chytrý národ je zárukou perspektivní budoucnosti. Abychom jej vychovali, je nutné zavést důsledný systém výchovy a vzdělávání svých pokračovatelů. Pokud jej zanedbáme, hrozí nám zánik.
Školský systém vyžaduje reformu. Co nejrychlejší. Na tomto závěru se shodují politici napříč stranami. Nikdo z nich ale dosud nepřišel s takovým opatřením, které vyřeší:
- nedostatek kvalifikovaných absolventů dělnických profesí
- nedostatek absolventů zdravotnických oborů (lékařů a sester)
- nadbytek tzv. „bílých límečků“ (úředníků)
- útlum řemesel
Vzdělávací systém před rokem 1989 byl jedním z nejlepších
Základem formování osobnosti je předškolní (2,5 – 6 let), zejména však školní věk (6 – 15 let). Výchovně vzdělávací systém minulého režimu byl pro toto období jedním z nejlepších na světě. Soustava středních škol, zejména praktických, byla na vysoké úrovni. Důvodem byla potřeba tehdejšího režimu mít silnou populaci, která bude zajišťovat chod průmyslu i zemědělství. Zde stačilo přijmout pouze pár kosmetických změn (očistit vzdělávání od komunistické ideologie) a nadále pokračovat v jeho rozvoji. Namísto toho byl tento plně funkční a úspěšný systém zcela zničen. Veškerý původní český odborný pedagogický výzkum zahozen a zapomenut.
Školství po roce 1989 zachvátil chaos. Špatný systém zdělávání dodnes nikdo nevyřešil.
Náprava
Snaha o nápravu je zjevná napříč politickými stranami. Nicméně navrhovaná opatření se zaměřují na podružné jevy, nikoliv na podstatu. Období, které je nutné bezpodmínečně podchytit, je věk od 2,5 roku života do 15 let (puberty). Pokud se podaří celoplošně ozdravit výchovně vzdělávací proces právě v tomto úseku vývoje osobností naší mládeže, následné fáze formování půjdou již přirozeně správným směrem. Toto období zásadně určuje nezbytné morálně volní vlastnosti jedince.
Návrh
1. Zcela cíleně (záměrně) vytvořit pro mládež uvedeného věkového rozsahu (2,5 – 15 let) konkrétní podoby podmínek „nepohodlí“, tedy příklady různých druhů konkurenčního prostředí, kterým budou denně vystaveni a takto „uměle-simulačně donuceni“ soustavně, bez pomoci „bojovat o přežití“, pouze na základě vlastní kreativity. Podmínky budou odpovídat věku jedince ve stylu Komenského škola hrou. Cílem je dosáhnout stavu, kdy děti vstupující do období puberty budou mít ukotven vysoký stupeň vůle a morálky prosadit se, a to cestou výhradně poctivou. Dalším cílem je dosáhnout vysokého rozsahu praktických dovedností a potřebných znalostí bez toho, že bude narušen rozsah znalostí v běžných vzdělávacích předmětech (matematika, fyzika, jazyky, atd.).
2. Tyto podmínky „nepohodlí“ aplikovat v rozsahu celé populace (dílčím způsobem lze i na úrovni krajů bez nutnosti změn celorepublikově závazné legislativy).
3. Zajistit o nutnosti provedení obou výše uvedených klíčových opatření důslednou osvětu, zejména u rodičů. Ty výrazně motivovat k tomu, aby tato opatření považovali za naprosto nutná a správná pro rozvoj jejich potomků.
Cílové skupiny:
a) rodiče
b) podnikatelé
c) praktikující absolventi vysokých škol klasických oborů
d) příslušníci silových složek a složek integrovaného záchranného systému
d) učitelé
e) trenéři sportovních soutěžních klubů
f) tvůrčí zájmové kroužky
g) cvičitelé nesoutěžních sportovních klubů
Návrh opatření v rámci krajů
1. Rozvoj mimoškolních aktivit, které pomohou vybudovat v dětech vztah k potřebným profesím.
Pro žáky základních škol zavést v rámci kraje kroužky různého zaměření, které v dětech zábavnou formou podpoří vztah k perspektivním profesím. Jedná se například o zaměření elektrotechnické, IT, zdravovědní, modelářské, konstruktérské, chemicko-technologické, ruční práce (šití, pletení, háčkování) apod.
Zapojení soukromých firem z krajů do pořádání těchto zájmových kroužků – finanční i personální. Je v zájmu firem, aby na měly na trhu práce dostatek kvalifikovaných a kvalitních zaměstnanců. Proto se musí zapojit do budování mimoškolní struktury volnočasových aktivit pro děti školního i předškolního věku.
2. Zavedení motivačního systému
Ve spolupráci se soukromým sektorem zavést v návaznosti na mimoškolní aktivity celokrajskou soutěž v praktických dovednostech žáků ZŠ. Odměňovací systém musí být namířen na celé rodiny, aby motivoval jak děti, tak jejich rodiče.
3. Změny v síti krajských škol
Zajištění dostatečného počtu pracovníků v perspektivních a potřebných oborech se neobejde beze změny sítě středních škol. Tu je nutné optimalizovat směrem k rozvoji strojírenského, řemeslného, technologického, IT vzdělávání na úkor nynějšího nadměrného množství gymnázií a škol všeobecného zaměření.
Podpora praktické výuky na středních školách a stáže studentů ve firmách
Podpora opatření, která pomohou budovat vztah rodičů a dětí k perspektivním oborům (zejména marketingových)
KONKRÉTNÍ ZMĚNY VE ŠKOLSTVÍ
ZÁKLADNÍ ŠKOLY
1. Připravme naše děti na svět budoucnosti, ne minulosti.
Využívání počítačů nemá být doménou pouze informatiky, ale i běžné výuky ostatních předmětů. Každý šesťák by měl znát základy psaní na stroji všemi deseti. Žáci posledních tří ročníků druhého stupně by měli aktivně používat počítače při výuce literatury, dějepisu, přírodopisu, zeměpisu a dalších předmětů ke zpracování výpisků namísto do sešitů. Samozřejmou součástí výuky matematiky a fyziky by mělo být používání excelové tabulky pro výpočty. Pro středoškoláky by mělo být efektivní používání počítače při studiu už samozřejmostí.
2. Žákům, kteří nemají talent na cizí jazyky, umožněme rozvoj v praktických dovednostech.
Netrapme žáky 2. stupně bez vloh na jazyky dalším cizí řečí. Tuto výuku nahraďme rozšířením pracovní výchovy. Přizpůsobme ji tak aby plně odpovídala reálným profesím: zedník, kuchař, zdravotník, opravář, pokrývač, pěstitel, chovatel, instalatér. Zapojme do této aktivity i místní podnikatele (nejlépe rodiče žáků), minimálně formou umožnění exkurzí. Vedle toho vzdělávejme žáky v oblasti praktického života, například s činnostmi souvisejícími s provozem domácnosti. Obdobným způsobem rozšiřme o praktickou část hodiny fyziky a chemie.
MIMOŠKOLNÍ ZÁJMOVÁ ČINNOST
1. Znovu v plném rozsahu zaveďme mimoškolní výchovu žáků.
Aby naše děti žily srdcem pro potřebné profese, musíme je dlouhodobě a systematicky vést ke společensky potřebným oborům jako průmysl, zemědělství, brannost, zdravotnictví, informatika a další. Tomuto účelu napomohou mimoškolní aktivity, které musí kraje organizovat ve spolupráci s významnými firmami. Společným cílem bude vychovat jedince s pozitivním vztahem k oboru, který poznali už v zájmovém kroužku. Vybudujme mimoškolní strukturu volnočasových aktivit pro děti školního věku a zapojme do ní soukromý sektor!
2. Pomozme zlepšit názor rodičů na řemeslné obory.
Právě rodičům je od devadesátých let minulého století podsouváno, že řemeslo „smrdí“. Rozbít tento názorový stereotyp považujeme za nejdůležitější a zároveň velice obtížný úkol. Zkušenosti z pandemie Covid ukázaly, že právě řemeslné a rukodělné obory jsou udržitelné v jakékoliv době a velmi potřebné právě v krizových časech. Navíc děti baví. Ty si manuální práci jako šití, drobné domácí opravy, péči o zahradu nebo vaření mohly pod dohledem rodičů vyzkoušet v rámci karanténních opatření. Připravme osvětu, která pomůže zlepšit názor rodičů dětí na kvalifikované dělnické profese.
STŘEDNÍ ŠKOLY
1. Množství středních škol a charakter tam vyučovaných předmětů regulujme „neviditelnou rukou trhu práce“.
Nynější podmínky umožňují zřizovatelům každoročně otevírat libovolné počty tříd a oborů, které cílí na studenty svým aktuálně módním trendem a jednoduchostí studia. Střední školství není podnikání, kde zisk určuje počet studentů, nebo počet odučených hodin, ale „neviditelná ruka potřeb trhu práce“! Je nutné ve spolupráci s Českým statistickým úřadem, státní správou, ale především s regionálními firmami příslušného odvětví, stanovit odpovídající počet přijímaných žáků určitého oboru v daném roce v příslušném regionu. Tato regulace je jedinou smysluplnou cestou ze „začarovaného kruhu“ současného rozvráceného školství. Gymnázia a odborné maturitní obory jsou jen pro ty žáky základních škol, kteří na ně svými schopnostmi mají. Žáci, kterým složitější studium působí pouze trauma, nechť rozvíjí svůj talent v řemeslných oborech. V nich se mohou stát špičkovými a všemi vyhledávanými odborníky.
VYSOKÉ ŠKOLY
1. Spolupracujme s pedagogickými fakultami.
Školství musí připravovat mladou generaci na plnohodnotné uplatnění na domácím pracovním trhu. A zároveň napomáhat tomu, aby podniky nemusely pro své potřeby zajišťovat pracovníky z jiných regionů nebo ze zahraničí. Pokusme se za účasti průmyslových a zemědělských podniků a dalších producentů v regionech vypsat granty, na základě kterých bude podpořena tvorba vzorových osnov základních a středních škol pro výuku praktických dovedností a teoretických znalostí. Ty u žáků vybudují základy, které budou v souladu s jejich potřebami. Podpořme zavedení těchto osnov do školních vzdělávacích plánů. Toto bude i prvním krokem ke sjednocení výuky. Zapojme do této činnosti studenty v rámci jejich seminárních a diplomových prací.
PROJEKT „Takticky didakticky“
S některými aktivitami na podporu výchovně vzdělávacích aktivit a reformy školství lze takřka ihned začít na regionální úrovni. Pomoci může projekt „Takticky didakticky“. Jeho součástí jsou například mimoškolní zájmová činnost a osvětová kampaň.
1. Osvětová kampaň „Jsem král – dělám rukama“
Kampaň (zejména internetová, zaměřená na sociální média), která pomůže zlepšit názor rodičů dětí na kvalifikované dělnické profese. Podstatou kampaně bude prezentace videí, fotografií, textů a grafiky, propagujících jak konkrétní povolání, tak i jeho studium. Důraz přitom bude kladen na pozitiva manuálních profesí: například nadprůměrné platové ohodnocení a perspektivní uplatnění na trhu práce.
2. Mimoškolní systém výchovy a vzdělávání „Po škole hravě…“
Po škole hravě spočívá v organizaci zájmových kroužků se zaměřením na společensky potřebné obory. Tuto aktivitu lze realizovat v krajích, kde je reálná součinnost soukromých firem a politické reprezentace na vybudování mimoškolní struktury volnočasových aktivit pro děti školního věku. Systém těchto aktivit lze ale zajistit i bez této pomoci, nebo pouze se zapojením soukromého sektoru, který má zájem na výchově a vzdělání svých budoucích zaměstnanců. Díky kroužkům si žáci vybudují pozitivní vztah k budoucímu oboru.
Zájem dětí o účast v těchto kroužcích (resp. zájmu rodičů dětí) podpoří celokrajská soutěž v praktických dovednostech žáků základních škol. Odměňovací systém bude natolik lákavý pro celé rodiny, aby motivoval jak děti, tak rodiče.
Příklady tematicky zaměřených kroužků:
Po škole hravě truhlářem (kroužek zaměřený na práci se dřevem, konstruktérství)
Po škole hravě sestřičkou (kroužek zaměřený na zdravovědu)
Po škole hravě zemědělcem (kroužek zaměřený na pěstování plodin, zvířata, přírodu)
Po škole hravě opravářem (kroužek zaměřený na techniku)
Po škole hravě kuchařem (kroužek vaření a pečení)
Po škole hravě elektrikářem (elektrotechnický kroužek)
Po škole hravě ajťákem (počítačový kroužek)
3. projekt „Jsem Einstein – používám mozek“
Projekt na podporu výuky matematiky a logiky, jehož cílem bude výchova techniků. Jeho součástí bude osvětová marketingová kampaň upozorňující na důležitost technického vzdělání a myšlení pro naši společnost. A dále zájmový kroužek „Po škole hravě technikem“, zaměřený na zábavnou formu matematiky a logiky. Technické vzdělávání je 30 let značně opomíjeno, což vede k nedostatku absolventů technických oborů.
4. projekt „Jsem borec – umím si poradit“
Projekt podporující doplnění výuky ZŠ a SŠ o novou podobu branné výchovy. Jeho podstatou je opět marketingová kampaň, zdůrazňující důležitost řešení krizových situací, a začlenění do mimoškolního systému zájmových kroužků. Smyslem této aktivity je naučit mládež správně jednat v krizových situacích a budovat v nich vztah ke své zemi. Její součástí jsou například znalosti první pomoci, dopravní výchova, pravidla pro přežití v přírodě, základy sebeobrany, pohyb v neznámém prostředí apod.
Zpracovala: Ivana Kerlesová
V Českých Budějovicích, 6. 12. 2020